Výjezdová turistika | Mexiko | Historie | Kultura v 19. a 20. století

Kultura v 19. a 20. století

Historie

Prvá desetiletí mexické suverenity po roce 1821 byla tak neklidná a chaotická, že pro architekturu nebyly žádné peníze a pro básnické umění žádná inspirace. Teprve Porfirio Díaz (1877-1910) znamenal rozmach kultury. Měšťanstvo se těšilo evropskému importu a tančilo za zvuků valčíku, pochodu a polky. Valčíky mexických komponistů Macedonia Alcalá (1831-1869) a Juventina Rosase (1868-1894) náleží dokonce i dnes k oblíbenému repertoáru orchestrů.
malířství byly znázorňovány převážně portréty panovníků. Také hrdinové boje za nezávislost byli dodatečně portrétováni olejovými barvami. V období romantismu se stal nejznámějším malířem José María Velasco (1840-1912), autor četných obrazů s mexickou krajinou. Zcela jiný směr razil José Guadalupe Posada (1851-1913), který ve svých grafikách znázorňoval život malých lidí a pranýřoval politiky.
S novou ústavou v roce 1917 se vyvinulo národní vědomí, které dalo umění nové impulsy. “Národní epocha” se projevila především v malířství a hudbě a udržela se do padesátých let. Největší účinek na obyvatelstvo, ale také na mezinárodní umělecké proudy, dosáhli muralisté.
K požadavkům revoluce patřilo také zajištění vzdělání pro všechny. Na počátku 20. století byla v Mexiku negramotnost asi 80%. Iniciátoři malířského pohybu na začátku 20. století razili heslo, že negramotní lidé mohou “číst” obrazy a tak získat vzdělání. Ministr výchovy Vasconelos dal v roce 1922 umělcům pro muralistický experiment k dispozici školu Escuela Nac. Preparatoria v hlavním městě. Stěny veřejných budov se staly školou národa. Originální mexický příspěvek ke světovému umění navazoval na předšpanělskou nástěnnou malbu, nechal se ale také inspirovat renesančními freskami. Monumentální obrazy zobrazují dějiny Mexika a chtějí ukázat správnou revoluční cestu do lepší budoucnosti. Diego Rivera (1866-1957) zůstal se svými realistickými, nádherně barevnými díly, které propagují indiánské dědictví, nejblíže národnímu umění. José Clemento Orozco (1883-1949) líčí v abstraktním stylu boj lidí za ideály v hrozivém světě. Politicky nejradikálnější umělec je David Alfaro Siqueiros (1896-1974), který ve své malbě působivě zachytil pohyb lidových mas.
Národní hudba a tanec. V Mexiku náleží hudba ke každodennímu životu a zejména pak k oslavám. Mariage, francouzské slovo pro svatbu, dopomohla názvu mariachis, když v 19. století zvali v Mexiku Francouzi ke svatbám potulné muzikanty. Mariachis se svými skvostnými obleky a širokými sombrery, se svými vřískavými trubkami, vzlykajícími houslemi a úpícími zpěváky se staly značkou mexické národní hudby. Na hudební mapě se k tomu ukazují indiánská, španělská, karibská nebo africká teritoria. Na severu zpívají tríos norteňos veselé nápěvy k tahacím a foukacím harmonikám. Jednou variantou je música ranchera, která se prosadila v populární hudbě a všude v zemi zní z ampliónů. Na pobřeží Mexického zálivu určují zvuky harf a kytar dupající rytmus son jarocho, a ve Veracruzu začala vítězné tažení kolem světa taneční píseň “La Bamba”. Yucatánští trubadúři přitahují večer ke kytaře své trovas yucatecas, neboť také mladí Mexičané mají romantickou žílu.
Ve státech Veracruz, Chiapas a Oaxaca jsou známí místní hráči na marimbu, xylofon, na který současně hrají až čtyři hráči. Zcela jinými, někdy hodně kusými tóny, vřískají bandas. Takřka od kolébky až do rakve doprovázejí tyto dechové kapely život ve vesnicích Oaxacy.
Aztécké bubny, mušlové trubky Mayů, flétny a jiné předšpanělské nástroje zhotovili Antonio Zepeda a Jorge Reyes, aby znovu oživili zapomenuté harmonie a rytmy. Příležitostně vystupují v archeologických objektech a upravují své koncerty ke svátečním ceremoniálům kultovního charakteru.
Národní tance lze vidět při návštěvě souboru Balet Folklórico (Palacio de Bellas Artes v hlavním městě). Více autentické jsou národní tance při lokálních slavnostech v různých městech. Na typicky tanečních prknech, na která chodí rádi Mexičané všech generací, udávají tón latinskoamerické rytmy, zatímco na diskotékách duní populární a rocková hudba.