Výjezdová turistika | Dominikánská rep. | Historie

Historie

Dominikánská rep.

Prvními obyvateli ostrova byli indiáni z kmene Taín?, tzv. Dobrých lidí, kte?í sem p?i?li od ?eky Orinoko z území dne?ní Venezuely. Osídlili zdej?í ostrov a nazvali jej Haiti. V roce 1492 p?istál u b?eh? ostrova p?i své první výprav? Kry?tof Kolumbus a nazval ostrov podle své rodné zem? Hispaniola. V té dob? ?ilo na ostrov? asi 400 000 indián?. Kolumbus zde zalo?il osadu Navidad a dal?í m?sta jako Puerto Plata nebo Santo Domingo. Ostrov byl po 50 let ?pan?lskou základnou odkud kolonizáto?i expandovali do dal?ích ?ástí amerického kontinentu. Špan?lé se sna?ili z ostrova vyt??it maximum a místní obyvatele vyu?ívali k t??b? zlata a t??ké práci na plantá?ích. P?vodní obyvatelé t??ko zvládali tyto útrapy a ve t?icátých letech 16. století prakticky vym?eli. Vymírající p?vodní etnikum nahrazovali p?ist?hovalci z Evropy a dovezení otroci z Afriky. Postupem ?asu na ostrov? z?stali pouze chudí Špan?lé, kte?í se nep?esunuli dále do Mexika. Ti za?ali spolupracovat s piráty. K nim se postupn? p?idávali francouz?tí protestanti, kte?í se usazovali na severu ostrova. V roce 1605 byla ji? situace neúnosná a proti pirát?m i osadám na severu ostrova zasáhli Špan?lé. M?sta byla vypálena a obyvatelé uprchli na vedlej?í ostrovy, nebo se odst?hovali na jih ostrova. B?hem dal?ího století vládli ostrovu st?ídav? Špan?lé, Francouzi, Angli?ané a Holan?ané. Po roce 1648 p?evzala kontrolu nad západní ?ásti ostrova op?t Francie a zalo?ila zde v roce 1665 kolonii Saint Domingue. Východní chudá vydrancovaná ?ást ostrova pat?ila Špan?l?m a? do roku 1697, kdy ji p?edali Francouz?m. V 18. století ostrov vzkvétal a za?adil se mezi významné exportéry cukrové t?tiny. Poté op?t ostrov obsadili Špan?lé. V roce 1822 se ostrov dostává pod haitskou nadvládu. A a? v roce 1844 byla ve východní ?ásti ostrova vyhlá?ena Dominikánská republika bojovníkem za nezávislost Juanem Pablem Duartem. V následujících letech byla republika ovládána vojenskými diktátory. V roce 1861 se pokusili Špan?lé o krátké p?evzetí moci, ale byli definitivn? vyhnáni v roce 1865. V roce 1899 p?evzali vládu nad zemí USA, které zde vytvo?ily protektorát, aby donutili Dominikánskou republiku zaplatit dluhy. V roce 1916 do?lo i k vojenské okupaci, která skon?ila v roce 1924 dohodou prezidenta Horacia Vásqueze s Ameri?any. Mezitím stoupala moc armády, která vyvrcholila vojenským pu?em 23. února 1930, kdy prezident Vásquez utekl do USA a k moci se dostal vojenský diktátor Trujillo. Ten nechal pozabíjet své odp?rce a asi 40 000 Haiťan? v p?íhrani?ní oblasti s Haiti. Tento tyran, který ovlivnil moderní d?jiny Dominkánské republiky, zemi vládl a? do roku 1961, kdy na n?j byl spáchán atentát za tiché podpory USA. Poté následovala ob?anská válka, kterou ukon?ila a? invaze amerických vojsk. Ta zajistila svobodné volby, ve kterých zvít?zil blízký spolupracovník Trujilla, Joaquín Balaguer, který vládl podobným zp?sobem jako bývalý diktátor. Zvolen byl celkem ?estkrát s krátkou p?estávkou v letech 1978 - 1986, kdy vládl Salvador Jorge Blanco a sociální demokrat Antonio Guzmán, který spáchal sebevra?du, kdy? se dozv?d?l, ?e jeho dcera vytunelovala nejv?t?í banku v zemi. Poté op?t vládl Joaquín Balaguer a? do roku 1996, kdy jej nahradil první skute?ný demokratický prezident Leonel Fernández Reyna.