Výjezdová turistika | Indie | Historie

Historie

Indie

D?jiny Indie jsou staré tém?? 5000 let. První velká civilizace existovala v údolí ?eky Indu u? kolem roku 2500 p?.n.l. Je známá jako Harappanská kultura podle m?sta Harappa, které v té dob? vzniklo jako jedno z prvních m?st na území Indie. Úpadek kultury zp?sobily nájezdy Árijc? ze St?ední Asie kolem roku 1500 p?.n.l. P?vodní obyvatelé byli postupn? zatla?ováni na jih a sever Indie se stal v pr?b?hu staletí místem mnoha dal?ích nájezd? p?evá?n? ze západu, po?ínaje perským králem Dáriem kolem roku 500 p?.n.l. a Alexandrem Velikým o 200 let pozd?ji, p?es Huny, muslimy, Mongoly a? po Evropany koncem 15. století. Indie je místem vzniku dvou velkých sv?tových nábo?enství - hinduismu a buddhismu. Základy hinduismu byly polo?eny u? kolem roku 1500 p?.n.l., kdy byly sepsány svaté texty Védy a za?al se prosazovat systém kast s vládnoucí kastou bráhman?, p?íslu?ník? kn??ské vrstvy. Na protest proti kastám vznikl kolem roku 500 p?.n.l. buddhismus. První velkou indickou ?í?i zalo?il ve 3. století p?.n.l. Maurya. Mauryjská ?í?e dosáhla nejv?t?ího rozkv?tu za vlády císa?e Ashoka. Ten v roce 262 p?.n.l. prohlásil hinduismus za státní nábo?enství. Po zániku Mauryjské ?í?e se sever Indie rozpadl na n?kolik odd?lených hindských království, nejvýznamn?j?ím a nejv?t?ím byla kolem roku 400 n.l. ?í?e Gupt?. Bylo to období relativní stability, rozvíjela se ?emesla, vzkvétala kultura. Konec této éry nastal po?átkem 6. století nájezdy Hun?. ?í?e Gupt? se rozpadla na n?kolik men?ích celk? a ke sjednocení do?lo a? na za?átku 11. století, kdy za?ali na území Indie pronikat muslimové z Turecka a Afghánistánu. Bylo to období drancování a krutovlády. Neblaze proslulý turecký v?dce Mahmud z Ghazni pouze raboval a loupil, ale v Indii se neusadil. A? afghán?tí Ghurové se na dobytých územích usazovali a do roku 1200 m?li pod sebou celou severní Indii. V roce 1206 byl zalo?en Dillijský sultanát. V roce 1220 za?ali na sever Indie pronikat Mongolové pod vedením ?ingischána a byli zde a? do konce 14. století. Na jihu Indie zalo?il roku 1336 Mohammed Tughlag ?í?i Vijayanagar, ta fungovala jako nejsiln?j?í hindská ?í?e po dobu 200 let. Poté následovalo dal?í více ne? 200leté období vlády Mughalských panovník? (1527-1757). Bylo to období velkého rozvoje indické v?dy, kultury a architektury. Koncem 15. století dorazili ke b?eh?m Indie první Evropané. Nejd?íve Portugalci, Francouzi a poté Britové. Ti nejd?íve Indii ovládali obchodn? prost?ednictvím Východoindické obchodní spole?nosti, ale postupn? se z pouhých obchodník? m?nili na administrátory a stali se skute?nými vládci Indie. Úlohu m?li usnadn?nou tím, ?e Indie byla po?átkem 19. století rozdrobena na ?adu malých útvar?. Britové upevnili centrální ?ízení zem?, za?ali rozvíjet pr?mysl i zem?d?lství, stav?li ?eleznice, polo?ili základy administrativy a soudnictví. Na p?elomu 20. století za?ínal nar?stat odpor v??i britské koloniální vlád?. Po 2. sv?tové válce se nezávislost Indie stala nevyhnutelnou. Zárove? v zemi sílil nábo?enský konflikt mezi hinduisty a muslimy. Jediným sch?dným ?e?ením se zdálo být rozd?lení Indie na novou hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. K vyhlá?ení nezávislosti Indie a vniku Pákistánu do?lo v roce 1947.